Jak se stát tím nejzapálenějším sportovním fanouškem!

Zaručeně je poznáte už od pohledu – dresy, šály, válečné barvy a třeba i nekonečná žízeň a hlasité vystupování. Ano, už asi tušíte, koho máme na mysli – sportovní fanoušky.

Pokud žádnému týmu nefandíte, třeba vás to někdy zamrzelo a třeba i napadlo, že byste to chtěli změnit. Jak se ale stát jedním z nich? Jedním z těch fanatiků, kteří jsou schopni za svým milovaným týmem cestovat klidně i stovky kilometrů?

Koneckonců, fandění je jednou z těch věcí, které skvěle spojují lidi a také příležitost, jak si najít nové přátele. V tomto článku se proto podíváme na to, jak ze sebe udělat toho nejzapálenějšího sportovního fanouška. Navlékněte dres, začínáme.

Jak se tedy stát sportovním fanouškem?

Říká se, že láska k nějakému sportovnímu klubu se velice často dědí, přičemž jsou známy i celé generace jedné rodiny, které od nepaměti fandí jednomu týmu a nedají na něj dopustit.

Není proto náhoda, že kupříkladu na některých fotbalových stadionech není třeba ani možné si zakoupit permanentku, protože se zkrátka neprodávají a jediná možnost, jak se k ní dostat, je toto místo podědit.

Takovými místy jsou třeba Westfálský stadion v německém Dortmundu, nebo věhlasné Santiago Bernabeu, kde hraje své domácí zápasy Real Madrid. Pakliže tedy nemáte na bankovním kontě miliardy.

To si pak můžete klidně pronajmout celou lóži a usrkávat ledové drinky do zblbnutí při pohledu na nejlepší hráče planety, permanentka, ne permanentka. To se však většiny z nás bohužel netýká. Pokud ovšem nepatříte do takové rodiny, nevěšte hlavu, lásku k fandění v sobě můžete probudit i jinak. Jak?

Začněte u reprezentačních událostí!

Jistě jste si toho také už někdy všimli, že během kupříkladu Mistrovství Světa v hokeji, nebo třeba Olympijských her, se z většiny Čechů stávají sportovní fanoušci, třebaže se o sport obyčejně právě moc nezajímají.

To je ideální možnost, jak začít. Uvidíte, že hrdost na svou zem a ta nesmírná radost, když se jí v něčem daří, se vyrovná málo čemu. Nutno podotknout, že to moc nefunguje, pakliže se díváte na takové události sami doma na gauči s kuželkou v ruce, proto je potřeba vyhledávat místa, kde se fanoušci sházejí.

Může to být klidně nějaký sportbar, nebo při zmíněných Olympiádách třeba fungují i olympijské parky, kde si navíc můžete různé sportovní disciplíny vyzkoušet. Navíc, na lokální úrovni každý větší, a i drtivá většina těch menších klubů má také svou domovskou hospodu, kde se můžete posilnit před utkáním a po něm zase do detailu probrat výsledek.

I to je místo, kde můžete poznat nové přátele. A další tip? V momentě, kdy jde do tuhého a český národní tým sahá po medaili, bývá to přenášeno na velkých plátnech třeba na náměstí.

A dál?

Jednoduchá rada – zkuste se zajít podívat na nějaký zápas klubu, který máte v okolí. Nemusí to být nutně aspirant na ligový titul, ale postačí i menší oddíl, co máte poblíž. Určitě jste si někdy všimli, nebo zahlédli záběry z vesnického fotbalu.

I tam se totiž shází větší počet fandících bláznů, než byste možná čekali. Fanoušci jsou zkrátka vášniví a chtějí, aby jejich tým vyhrával. Nezáleží pak už ani na tom, jestli ten tým hraje nějakou pralesní ligu, nebo se pere o účast v Lize Mistrů.

Navíc, tyto menší ligy jsou kolikrát ještě o to bouřlivější a atmosféra zde divočejší, nehledě na to, že vás to přijde na pár korun, pokud vůbec nějaké. Důležité je si to zkrátka užít, a to ideálně s vychlazeným kelímkem a štiplavou klobásou k tomu.

Pokud nevíte, kam vyrazit, není to těžké, fotbal se hraje všude a hokej v naší malé zemičce víceméně také, nicméně nikdo vás nenutí vybrat si jeden z těchto sportů. Líbí se vám třeba spíše házená, volejbal, florbal, cokoliv jiného? Proč ne!

A pokud pořád tápete, porozhlédnete se kolem sebe – určitě znáte někoho, kdo ve volném čase vyráží na zápasy svého oblíbeného týmu napříč světem. Kolega v práci, bývalý spolužák, ten pán v dresu, kterého potkáváte každý den v autobusu?

Takových lidí je spousta, a to i těch do kterých byste to vůbec neřekli. Prostě se nechtě nakazit jejich vášní. Navíc, někdy se porozhlédněte po tribunách a zaručeně zjistíte, že si o víkendu chodí do ochozů vyřvat hlasivky nejširší možná sorta lidí. Klidně i ten seriózní lékař od vás z nemocnice, kdokoliv.

A když ani tohle nepomůže?

Angličtina nabízí jeden takový krásný citát, který zní: „Fake it, till you make it.“ Ve volném překladu to pak můžeme chápat tak, že „předstírej něco, dokud se to nestane.“ A to může klidně být i váš počátek fanouškovské kariéry, pokud vám na ní skutečně záleží.

Nemusí vás ostatně nutně zajímat sportovní zápolení, výkon, ani celkový výsledek, ale spíše lidé a přátelé, které můžete na utkáních potkat. Pakliže budete takové události navštěvovat častěji, uvidíte, že vám na vybraném mančaftu začne dříve či později záležet, ať už chcete nebo ne.

Atmosféra a hordy nadšenců kolem to ve vás prostě probudí. Uvidíte, že se postupem času přistihnete během toho, že si dáváte vlaječku týmu na auto, nebo vybíráte fotbalový nebo hokejový dres.

A nakonec se i vy stanete jedním z nich. Šílejícím bláznem v paruce, s klaksonem v ruce a žíznivým hrdlem. Ostatně, je to krásná věc, která vám naplní život spoustou nezapomenutelných zážitků. A ano, stojí to za to!