Trendy, které se dnes normalizují, ale jsou k zamyšlení: Jsme hrdí, že nezvládáme vlastní emoce? Kila navíc?

Body shaming, polyamorní, emoční nestabilita a mnoho dalšího. Kdysi šlo o věci, které byly nepřijatelné, ale dnes se stávají běžnými. Je to však v pořádku?

Dnes je moderní následovat trendy
Vím, že mnozí následují trendy zcela přirozeně. Bohužel platí, že často opakovanou věc lidé začnou brát jako pravdu či normu. Totéž platí i o trendech, které se dnes popularizují a tím se stávají jakousi normou. Problém je, že mohou nadělat více škody než užitku.

Lidé by se měli řídit tím, co jim prospívá, ne tím, co je právě trendy. Málokdo však takto smýšlí, a z toho důvodu dnešní doba přeje i takovým trendem, které mohou uškodit zdraví. Toto je pět z nich, kterým bychom měli věnovat zvýšenou pozornost a rozhodně je nebrat jako normu …

1) Body shaming nebo obezita je zdravá?
Hned na začátek ozřejmil, že nikdo nemá patent ani právo říci, které tělo je to nejlepší a nejdokonalejší. Každý by se měl však snažit žít tak, aby prospíval svému zdraví, psychickému i fyzickému. K tomu však obezita ani nadváha nepatří. Obezita a nadváha jsou poruchy příjmu potravy jako anorexie a bulimie.

Přejídání a obezita je následek hlubších problémů, které daný člověk má. Normalizovat jejich je proto zdraví nebezpečné; je to jako byste člověku, závislému na heroinu, dodávaly dávku každý den.

FOTOGALERIE
Victoria ‚secret
Zdroj: Profimedia
Před pár měsíci proletěla novinami titulní stránka zahraničního časopisu Cosmopolitan, na níž byla vyfocena obézní žena. Problémem byl však nápis pod fotkou – This is healthy (Toto je zdravé).

Myšlenka, že každé tělo je krásné a neměli bychom nenávidět schránku, ve které žijeme, je sice šlechetná, ale má i odvrácenou stránku – a tou je snaha normalizovat civilizační chorobu dneška, a odstranit jakékoli námitky či diskusi o nástrahách nadváhy pro zdraví.

2) polyamorní je zcela normální způsob partnerského života
Polyamorní je soužití s ​​více než jedním partnerem. Osoba, žijící v polyamórií, žije obvykle ve dvou až třech milostných vztazích, přičemž všichni účastníci / partneři o sobě vědí. Vyznavači polyamorní se ohánějí tím, že přece nejde o nevěru, protože všichni vědí, na čem jsou a nikdo nic neskrývá.

Deklarují, že se dá milovat více než jeden člověk. Možná ano, kdo ví, na to si každý udělejme vlastní názor. Ale dovolte mi jako psycholožce říci k této problematice pár slov.

Vztah je závazek, ve kterém je náročné existovat, protože na něm musíme neustále pracovat. A to i na sobě. Vztah s člověkem nám nastavuje zrcadlo, ukazuje kde máme slabé stránky, nutí nás řešit věci, které jsme pohřbili hluboko v sobě. Zároveň vyžaduje úplnou oddanost, celoživotní příslib věrnosti a intimitu, díky které se zcela otevřeme a ukážeme svou zranitelnost.

Top
DIVA.SK
Je pro nás monogamie skutečně přirozená nebo je jen společenským výmyslem?
Mít intimní a otevřený vztah znamená dát partnerovi všechny zbraně a ukázat naše slabá místa, kde nám může nejvíc ublížit. A to podle mě mnoho lidí nezvládá. Neříkám, že všichni vyznavači polyamorní mají takový problém, ale u většiny lidí, kteří mají více než jednoho partnera, najdeme strach z intimního vztahu a naprosté oddanosti.

Tito lidé se děsí odpovědnosti, který vztah přináší, nejsou schopni přijmout závazek a myšlenku, že by někomu věřili natolik, že si s ním vybudují partnerství, život a rodinu. Polyamorní znamená pro ně svobodu; být věrný pouze jednomu partnerovi je pro ně příliš děsivý příslib.

3) Jsme hrdí na to, že nezvládáme vlastní emoce
Nechci nikoho urazit, ale nezvládání vlastních emocí znamená, že nejsme odolné a psychicky stabilní osobnosti. Tak jednoduché to je. Pokud nezvládáme emoce, pravděpodobně bychom měli s sebou něco dělat, a ne nutit svět, aby to akceptoval a nedejbože na tento poklesek upozornil.

Každý máme špatný den, a to je v pořádku. Dospělý člověk by měl ovládat základy duševní hygieny a znát se dostatečně na to, aby věděl co na něj v takových momentech platí. Mám ale dojem, že pláč, hysterie, rozervanost a nevmestenie se do kůže se dnes začíná brát jako normální. Slavná dcera Richarda a Soni Müllerových, Ema, si z emocionální nestability udělala značku (Jsem bohyně).

FOTOGALERIE
Emocionální nestabilita se stala běžnou, foto: Chiara Ferragni
Zdroj: Profimedia
Nechci nikoho urazit, chápu, že Ema poukazuje na lásku k sobě samé za jakýchkoliv okolností, ale dělá to způsobem, který není příliš šťastný. Člověk by měl na sobě pracovat a snažit se být tou nejlepší verzí sebe sama, zvládat sama sebe i ve dnech, kdy mu není dobře – a ne prohlašovat, že je normální, když se některý den nenávidíme. Nenávidět se je problém. Nezvládají své emoce také.